Vytisknout

G.Wilkerson

Nedávno jsem popsal první část příběhu, jak mě a mou ženu Pán vedl do Londýna založit tam sbor. Když jsme si mysleli, že budeme muset asi naše plány zrušit, protože jsme neměli kde bydlet, Bůh nám zázračně poskytl domov skrze obchodníka, kterého jsme potkali při misijní cestě v Jihoafrické republice.

Mysleli jsme si, že je to beznadějné, že to nezvládneme a budeme muset s prací skončit. Potom jsme však potkali toho obchodníka. Jedině Bůh to mohl zařídit tak, že manželé z New Yorku jedou do JAR najít bydlení v Londýně.

Pár dní po tom, co jsme se do Londýna přistěhovali, jsem vzal syna do nedalekého parku. Zatímco jsem ho houpal na houpačce, modlil jsem se: „Pane, povolal jsi nás sem založit tu sbor. Děkuji Ti, že máme kde bydlet, ale nikoho tu neznám a nevím, jak začít.“

Na hřiště přišel starší muž s vnučkou. Otočil se ke mně, představil se a zeptal se, co v Londýně dělám. „Jsem pastor,“ odpověděl jsem, „a jsme zde, abychom založili sbor.“ „Já jsem také pastor, a tohle je můj sbor,“ řekl muž a ukázal na krásný velký Bromptonský kostel Nejsvětější trojice, který stál dole v ulici.

Pověděl jsem mu o Teen Challenge a Times Square Church a o tom, co děláme teď. Pastor mě pozval k sobě domů na čaj a tam mi řekl: „Celé odpoledne jsem se modlil a Duch svatý mi vložil do srdce toto: máme kavárnu ve čtvrti, kde mladí lidé žijí večírky a drogami. Přicházejí ke Kristu, ale není tam žádné společenství.  Modlili jsme se, abychom tam mohli založit sbor, ale nemáme kazatele. Byl byste ochoten nám pomoci ten sbor založit? A byl byste jeho pastorem?“

Dělal jsem si starosti a znepokojoval se, ale Pán měl všechno pod kontrolou! Pravda je, že když nevykročíme ve víře a nejsme ochotni riskovat, zmeškáme ty nejlepší Boží věci.